Cílem je rozvíjení dítěte a jeho schopností učení s hlubším individuálním přístupem ke každému dítěti v úzké spolupráci s rodinou. Osvojovat si základy hodnot, na nichž je založena naše společnost, svoboda jednotlivce. Získávat samostatnost a schopnost projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Úkolem je vést děti ke zdravému, krásnému a čistému způsobu života, k vzájemné ohleduplnosti, ochotě si pomoci, chránit zdraví, přírodu a životní prostředí, osobní spokojenost a pohodu v návaznosti na rodinnou výchovu.

  • akceptovat dítě takové, jaké je, respektovat jeho přirozené potřeby a rozvíjet jeho individuální schopnosti
  • učit se respektovat svobodu druhého
  • empatie a nedirektivní výchova
  • dát dítěti svobodu výběru činnosti, dostatek času, nenarušovat soustředění
  • přístup k dítěti zakládat na pozitivních postojích
  • méně může znamenat více
  • koncepční práce s předškoláky
  • pozitivní myšlení

Další důležitou složkou programu je hra. Děti při ní relaxují, navazují přirozenou a nenucenou formou komunikaci a přátelství s ostatními, pomáhá jim se začlenit do kolektivu, hledat své místo mezi ostatními. Učí se při ní spolupracovat, respektovat ostatní, toleranci. Hra rozvíjí fantazii, konstrukční dovednosti, jemnou motoriku. Při hře lze odbourávat bariéry a poznávat zájmy a schopnosti dítěte. Proto je hra důležitou a nedílnou složkou každého dne.

Každé dítě je bráno jako osobnost, kterou je potřeba rozvíjet. Cílem je navodit ve třídách příjemnou atmosféru, ve které se každé z dětí cítí bezpečně.

 

 

Každý den má svůj pravidelný rytmus, který je pro dítě důležitý!

Správné časové členění činností dětí během dne v dětském koutku je velmi důležité pro realizaci naší výchovné práce. Pro dítě, zvlášť v době adaptace, je velmi důležité vědět, co bude následovat pro činnosti, kterou právě dělá. Tyto pravidelně se střídající činnosti mu dávají větší pocit jistoty. Dítě ví, co bude následovat a toto vědomí mu pomáhá zkrátit dlouhý den bez maminky. Dítě není schopné vnímat čas tak jako my dospělí, proto jej musíme spojovat s konkrétními situacemi, nebo předměty. Vnímá čas přes konkrétní děje a činnosti. Jestliže dítě řekne, že maminka přijde za hodinu, nebo odpoledne – neuspějeme. Dítě se zeptá:“Kdy je to za hodinu?“ atd. Jiná situace je, jestliže k času přiřadíme obvyklou činnost. Př. „Maminka přijde po obědě, nebo po svačině.“ Dítě si dovede představit časový úsek na konkrétních činnostech, které mezi tím proběhnou.

Režim by měl být rozdělen do výchovných bloků, které v sobě zahrnují základní činnosti, přičemž sled těchto činností není striktně určen. Je možné jej měnit, posunovat podle vzniklé situace a potřeby dětí. Takto upravený denní režim nám umožňuje pracovat beze spěchu, nervozity a tlaku na dítě.

Neexistuje slovo: Musíš! Nesmíš! Naopak u nás děti mají právo nemuset, když nechtějí a věřte, že to „nechtění“ netrvá dlouho. Zde však opět velmi záleží na postupu paní učitelky, aby se z nechtění stalo chtění.

Příklad:

6,30 – 9,45 ranní blok scházení dětí
individuální a skupinové činnosti
výchovně vzdělávací program dle zvoleného tématu, ranní kruh, příprava
na školu, ranní cvičení, hygiena, svačina
9,45 – 11,45 pobyt venku, hygiena
11,45 – 13,00 oběd, hygiena, převlékání do pyžam, vyzvedávání dětí
13,00 – 14,00 odpočinek, poslech pohádky, děti odpočívají na lehátku
dítě není nuceno spát, pokud tuto potřebu nemá, pouze odpočívá, což je ze zdravotního a psychohygienického vývoje dítěte velmi důležité, neboť po celoodpolední činnosti potřebuje odpočinek
14,00 – 14,30 postupné vstávání dětí, (nejprve vstávají děti, které nespí)
hygiena, svačina
14,30 –17,00 zájmové činnosti dětí ve všech prostorách třídy, hry apod.,
individuální práce s dětmi

 

Adaptace dítěte na nové prostředí:

Každé dítě, které nastoupí do MŠ, dětského koutku či jiného zařízení, vyžaduje zvláštní pozornost, zvláště pokud nikdy nebylo bez rodičů! Proto se snažíme citlivě reagovat na toto období.
Adaptační období = délka a forma se upravuje individuálně dle potřeb dítěte.

Každé dítě je jiné, jinak reaguje na odloučení od rodičů. Proto je důležité věnovat pozornost těmto bodům:
1) doporučujeme vyvarovat se dlouhému rannímu loučení. Informujte dítě, kdo a kdy pro něj přijde. Mluvte klidně a srozumitelně, tak podpoříte důvěru svého dítěte.
2) Neopouštějte své dítě ve spěchu, nezapomeňte na pusu a zamávat!
3) Vždy mu připomeňte, že jste rádi, že už je velké a chodí do školky a něčemu novému se naučí, zatím,
co vy jste v práci.
4) Není vhodné slibovat dítěti, že když bude hodné a nebude plakat, odměnu (hračky, bonbóny…).
5) Počítejte s tím, že se objeví nějaká ta slzička. Není třeba propadat panice, řiďte se doporučením učitelek.
6) Alespoň první týden by dítě, které je ve školce poprvé, mělo chodit domů maximálně po obědě. Pro dítě je vstup do MŠ velkou změnou a proto je lepší postupovat pozvolně.

Nezáleží na věku. Dítě se učí přizpůsobovat se nové sociální situaci, tomu, že rodiče musí jít do práce a že ono bude nějaký čas bez nich. Brzy pochopí režim dne ve školce i to, že každý se vrátí domů. Společnou spoluprací rodiče a učitelky se adaptace zvládne lépe.